CEMETERY OF SCREAM - Oceans

Polská doom metalová legenda Cemetery Of Scream vznikla již v roce 1992, ale desky nikdy nevydávala jak na běžícím páse. Dosud jich vydala pouze šest, přičemž novinku a předchozí počin dělí dlouhých čtrnáct let. Nová deska „Oceans“ vznikla po tak dlouhé době, možná proto se kapela rozhodla dát fanouškům pořádnou porci muziky. Třináct songů dosahuje sedmdesáti minut, což vzbuzuje otázku, zda to není příliš...více

[recenze]

[18.02.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

KOHOUT PLAŠÍ SMRT - Úplně šťastnej

Před osmi lety hlásali punk-rockeři Kohout plaší smrt, že není lehké být optimistou, na loňském albu „Úplně šťastnej“ tvrdí, že „to si zvykneš celkem snadno, že tvůj kámoš byl a není“, či „že lidstvo jednou zajde na blbost…“. Ale není se čeho bát, vyjma toho, že kapelu chvíli po vydání kraťasu „Nejlepší by bylo mít tučňáka ve vaně…“ kapelu opustil zpěvák Matěj, jedou Kohout plaší smrt přesně v té samé linii pozitivně laděného, zpěvného punk rocku, na který jsou jejich příznivci zvyklí...více

[recenze]

[17.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MRAKOMOR - N​á​vraty B​á​sn​í​ků Proklet​ý​ch

V skratke o Mrakomor - jedná sa o one man black metal projekt z moravskej Ostravy, automatické, prebustrované a veľmi jednoducho naštukané PC bicie, prebustrované gitary, jednoduché, minimalistické až primitívne vyhrávky, piesne s bicími použité z debutu "V dekádách dekadence" dvakrát tak prebustrované...

Ak nepočítam vybrnkávačkovú otváračku "Slzy básníků prokletých", tak v piesni "Svit neonů" mi tie gitarové vyhrávky nevadia, ..více

[recenze]

[17.02.2024]

[Hirax]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 3,5/10]

40 let kapely PLEXIS - Vzpomínka na Petra Hoška - 8.2.2024, Praha, Lucerna Music Bar

Když vloni obletěla republiku smutná zpráva, že zemřel legendární punker Petr Hošek (známý též pod přezdívkami Sid a Mucho), bylo všem jasné, že je definitivní konec i s kapelou Plexis. Ta by letos oslavila čtyřicet let od založení, což je výročí, které si o pořádnou oslavu vyloženě říká. Této skutečnosti si byli dobře vědomi dlouholetí členové Plexis kytarista Dušan Lébl a bubeník Martin Švec, kteří v den, kdy by Mucho oslavil sedmapadesáté narozeniny, ..více

[reporty]

[16.02.2024]

[Moloch]

[1 komentář]

ART OF ANARCHY - Let There Be Anarchy

Třetí deska, třetí zpěvák. Vypadá to, že Art Of Anarchy nemají na frontmany zrovna štěstí, protože poté, co u nich skončil (a posléze zemřel) Scotrt Weiland, jenž po sobě zanechal debutovou desku, nevyšla ani epizoda se Scottem Stappem (ex-Creed). Ta vygenerovala rovněž jedno kvalitativně stejně dobré album „The Madness“, ale vše skončilo žalobou kapely na Stappa, jenž údajně koncertní i promo činnost začal sabotovat, přestože si dopředu nechal vyplatit dvě stě tisíc dolarů...více

[recenze]

[16.02.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]

MOTÖRHEAD - Orgasmatron

Na konci roku 1983 Lemmy zůstal v Motörhead sám. Poté, co kvůli saténovým trenkám a červenému ježku vyhodil Briana Robertsona a odešel i věčně namazaný bubeník Phil Taylor, který po vzoru Eddieho Clarkea chtěl hrát sofistikovanější hudbu, což mu ale zoufale nešlo, byl Lemmy na rozcestí. Mohl to s Motörhead zabalit a věnovat se třeba projektu s Girlschool, s nímž slavil úspěch, nebo mohl spolupracovat s Wendy O Williams, ale on se rozhodl jinak. Přestože u vydavatelské společnosti Bronze byly dny jeho kapely sečteny,..více

[recenze]

[15.02.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

CRADLE OF FILTH - Damnation and a Day

Ať už si na začátku milénia o spolku Cradle Of Filth myslel kdo chtěl co chtěl, jen málokdo mohl tvrdit, že nejde o výjimečnou kapelu. Když ne po stránce hudební, tak minimálně ozvěnou, kterou její tvorba v metalové obci vyvolala. O Britech věděl každý, a co bylo důležitější, lidé jejich alba kupovali. Všimla si toho i vydávající firma Sony, jež vzala Kolébku špíny pod svá korporátní křídla. Krom většího kreditu to znamenalo štědřejší obnos financí, který byl nalit do propagace a útrob další studiovky s titulem "Damnation and a Day". ..více

[recenze]

[15.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

JOKER`S IV - Pink World

Chcete růžový svět, máte ho mít, znělo už v roce 2022 z tábora Bad Joker`s Cream. Navázat na sympatický, byť trošku naivní debut „Behind The Mask“ však frýdecko-místecká čtveřice už nestihla a historie kapely se ještě v témže roce uzavřela. Ale když něco starého končí, občas i nového i začíná, takže spolu s jednou personální výměnou došlo na změnu názvu a plánované „Pink World“ vyšlo až o rok později pod hlavičkou Joker`s IV...více

[recenze]

[14.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

KALT VINDUR – Magna Mater

Poľská metalová scéna je prešpikovaná kvalitnou muzikou. Nie len metalová, ale celkovo hudobná scéna v Poľsku nesie silné znaky kvality. Nedá mi spomenúť moju obľúbenú Obscure Sphinx, Mgla, alebo metalový vrchol, ktorý svojim nielen metalom, ale aj dobrým marketingom, zdá sa dobil svet - Behemoth. Ich krajania Kalt Vindur vydávajú tretí album a ich chytľavý black je skutočnou lahôdkou pre všetkých milovníkov tvrdého kovu. ..více

[recenze]

[14.02.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

NĀV - Trpte

Juhočeský Nāv splodil svoje tretie čierne dieťa. Má sa k svetu, reve, kričí, kope, šprintuje ani s chili papričkou v zadku, chytá záchvaty šialenstva – presne ako sa na black metalový plod patrí. Ale kde-tu svet poteší podmanivou melódiou, nie je to skúpy fracek s plastovými rožkami.

Úvodná "Crux" navodzuje tému jednoduchého black metalu s jedným tempom a silným vplyvom Behemoth vo vymýšľaní mužských chorálov, ale táto téma bude okamžite zmazaná druhým zásekom..více

[recenze]

[13.02.2024]

[Hirax]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

LUCIFER - Lucifer V

Přestože formace Lucifer přibrzdila v tempu chrlení desek a mezi „čtyřkou“ a aktuální „pětkou“ leží tři roky, vypadá to, jako kdyby vydávala jednu desku za druhou. Když si však uvědomíme, že jich pět vydala v průběhu devíti lety, není to s nadprodukcí tak horké. Navíc regulérní kapelou je až od druhé desky, kdy se ke zpěvačce Johanně Sadonis přidal frontman hard rockových The Hellacopters a někdejší bubeník deathmetalových průkopníků Entombed Nicke Andersson, který ji nejen pojmul za manželku, ale stal se jakýmsi mentorem souboru. ..více

[recenze]

[13.02.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

FIREWIND - Stand United

Firewind dlouhodobě platí za nejoblíbenější akvizici řecké heavy / powermetalové scény. Není se co divit, uvnitř sestavy trůní světoběžník Gus G., který by byl ternem pro každou kapelu, druhým žolíkem jsou zpěváci, toho času Herbie Langhans, jenž se k Řekům přidal před čtyřmi lety. Nejnovějším výsledkem této spolupráce je album "Stand United", které vyjde 1.března pod marketingovou záštitou německého labelu AFM Records...více

[recenze]

[12.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

PINK FLOYD - Obscured By Clouds

Rok 1972 byl pro Pink Floyd v mnohém přelomový. Nejenže kapela zahrála pro účely natáčení živé nahrávky (zcela bez diváků) v italských Pompejích, slavném městě, které v dobách starého Říma zničil výbuch Vesuvu, ale začala připravovat také nové album. To mělo navazovat na „Meddle“, ovšem s tím rozdílem, že Pink Floyd jej začali tvořit jako dílo, které mělo posílit zejména komerční stránku a posluchačům nabídnout mnohem přístupnější hudbu než dosud. Přípravné práce se táhly a než se začalo nahrávat, ..více

[recenze]

[12.02.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Záleží metalovému fanouškovi na kvalitě zvuku nahrávek?

Již pomalu čtvrt století se setkáváme s fenoménem tzv. Loudness War, tedy s problémem, který plíživě počal narůstat přibližně od roku 1995. Jednalo se o pomalé a každoroční zvyšování hlasitosti nahrávek především u rocku a popu vydavatelskými firmami. Všimly si, že hlasitěji produkovaná hudba má větší šanci vyniknout oproti ostatní, takže v hospodských jukeboxech pozornost upoutala kapela, jež přeřvala ostatní. Intenzita se však nedala zvyšovat do nekonečna, technické limity záznamových zařízení byly vyčerpány, docházelo mj. k tzv. clippingu, ..více

[pře(ne)vážně o hudbě]

[11.02.2024]

[Jirka Lulek]

[17 komentářů ]

MOTHER MISERY - From Shadow To Ghost

Možná to bude tím, že nemám kdovíjak bujnou fantazii, ale po poslechu páté řadovky švédských Mother Misery mi není úplně jasné, jak originálně definovat to, co kapela označuje jako vlastní žánr – Supersonic Rock. Ono by úplně stačilo říct, že švédská čtveřice hraje melodický hard`n`heavy rock s nezanedbatelnou příchutí alternativy a bylo by v podstatě vymalováno. To něco navíc, co vás může přinutit pustit si Mother Misery častěji, než jen pro letmé seznámení, je totiž poměrně nenápadné a na první pohled dovedně ukryté. ..více

[recenze]

[10.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MÄGO DE OZ - Alicia en el Metalverso

Přiznám se, že snahu udržet si přehled o diskografii, či dokonce o sestavě španělských power – folkáčů Mägo De Oz jsem už dávno vzdal. Fakt, že novinka „Alicia en el Metalverso“, vydaná na sklonku prvního měsíce letošního roku je šestnáctým řadovým studiovým zářezem do hudební historie, se dá celkem snadno dohledat, skutečnost, že od poslední desky „Bandera negra“ se v kapele ocitli dva nováčci a návrat po patnáctileté pauze ohlásil kytarista Jorge Salán, už vyžaduje intenzivnější čenichání. I přes to, ..více

[recenze]

[09.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

RILEY´S L.A. GUNS - The Dark Horse

Nad deskou Riley´s L.A. Guns visel obrovský otazník, než kapela stihla oznámit její vydání, přišla zpráva o smrti tahouna, bubeníka Stevea Rileyho. V tu chvíli měla jeho verze L.A. Guns na kontě pouze pilotní singl „The Dark Horse“ a žádnou vizi o tom, co bude dál. Riley nejenže byl vůdčí osobností kapely, kterou postavil poté, co v roce 2016 zůstal v L.A. Guns jen on a kytarista Scott Griffin, ale celá kapela (nuceně) nesla před známým názvem jeho jméno, což bylo ještě těžší. ..více

[recenze]

[09.02.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]